Terezín

Expozice památníku

Objekty památníku:

Za druhé světové války sloužil celý Terezín, obehnaný hradbami, jako ghetto. Přiléhající Malá pevnost pak byla sídlem policejní věznice gestapa. V polovině roku 1942 byly z města vystěhováni civilní obyvatelé, jichž tu před válkou žilo asi 7 000. V září roku 1942 dosáhl počet živořících Židů v Terezíně maxima – tísnilo se zde 58 497 mužů, žen i dětí. Průměrná ubytovací plocha na jednoho vězně tehdy činila 1,6 čtverečního metru.

Na památku obětem nacistické genocidy rozhodla už roku 1947 vláda Československé republiky zřídit v Terezíně památník. Ten vznikal postupně s cílem udržovat pietní místa ve stavu, v jakém byla za okupace. Prakticky vzato je celý Terezín památníkem. Po městě i okolí jsou roztroušeny budovy s expozicemi, pomníky, pamětní desky a hřbitovy, připomínající smutné příběhy těch, kteří zde byli – a není to tak dávno – vězněni, týráni a zabíjeni. Památník Terezín má být stálou připomínkou i výstrahou pro budoucí generace.

Malá pevnost jako historická část Terezína

Historie – policejní věznice gestapa v Malé pevnosti

Malá pevnost sloužila jako trestnice pro vojenské a politické vězně už v 19. století. Po 15. březnu 1939, kdy Hitler obsadil Československo a byl vyhlášen protektorát, si nacisté povšimli výhod objektu a v červnu roku 1940 zde zřídili policejní věznici. V malých celách zde byli v bídných podmínkách drženi členové odbojových organizací, mimo jiné představitelka Petičního výboru „Věrni zůstaneme“ JUDr. Milada Horáková. Za pět let prošlo branami Malé pevnosti na 32 000 mužů a žen. Život zdejších vězňů byl krušný; často byli nuceni k práci pro říši mimo pevnost. Od roku 1943 zde byly prováděny popravy na základě „Sonderbehandlung“ – bez soudního řízení.

Dnešní expozice v Malé pevnosti

Malá pevnost je v současnosti otevřena veřejnosti. Zdejší stálé výstavy se věnují persekuci českého národa v době protektorátu a osudům českých vězňů zavlečených do jiných koncentračních táborů na území nacistické říše. V Malé pevnosti se též konají krátkodobé výstavy a ve zdejším kině je možné shlédnout dokumentární filmy.

Expozice:

  • Malá pevnost 1940 – 1945
  • Expozice výtvarného umění Památníku Terezín
  • Terezín 1780 – 1939
  • Koncentrační tábor Litoměřice 1944 – 1945
  • Internační tábor pro Němce. Malá pevnost 1945 – 1948

Národní hřbitov

V Terezíně zemřelo na 35 000 vězňů. Mrtví byli nejprve pohřbíváni v prostoru Bohušovické kotliny, kde postupně vznikl Židovský hřbitov. Národní hřbitov před Malou pevností byl zřízen uměle až po válce. Celkem 2 386 jednotlivých urnových i kosterních hrobů a pět hromadných hrobů, v nichž jsou pochovány tisíce dalších, zde připomíná hrůzy páchané v Terezíně za druhé světové války. Celkem je zde pohřbeno asi 10 000 lidí.

Národní hřbitov byl zřízen roku 1945 a slavnostního pohřbu 601 vězňů z hromadných hrobů, jejichž tělesné ostatky byly exhumovány, se mimo jiné zúčastnili Jan Masaryk a Milada Horáková. V průběhu let přibýval na hřbitově další nalezený popel lidských obětí. Ještě roku 1958 byl nedaleko podzemní továrny Richard nalezen hrob s lidským popelem. V listopadu roku 1944 totiž nacisté nařídili zlikvidování uren, uchovávaných dosud v Kolumbáriu. Většina popela byla rozprášena do Ohře v místech, kde se dnes nachází stylizovaná kamenná urna. Zbytek byl odvezen do Litoměřic a zakopán v blízkosti zmíněné továrny.

Muzeum ghetta

Muzeum ghetta sídlí v budově někdejší terezínské školy. Expozice „Terezín v takzvaném konečném řešení židovské otázky 1941 – 1945“ je věnována životu Židů za druhé světové války a vznikla ve spolupráci s bývalými vězni terezínského ghetta. Stálá výstava zahrnuje stovky dokumentů, kreseb, předmětů, dopisů a videozáznamů, které tiše vyprávějí smutný příběh každodenního života vězněných. Na druhou stranu poukazují na tvůrčí činnost uvnitř ghetta, která neutichala ani před přímou hrozbou transportu a smrti. V Muzeu jsou pořádány sezónní výstavy a je zde možnost shlédnout dokumentární filmy.

Židovský hřbitov s krematoriem a Ruský hřbitov

Historie – úmrtnost a pohřbívání v Terezíně za druhé světové války

Přelidněnost, nedostatek vody a jídla, nedostatečné zdravotní vybavení a nemožnost udržovat potřebnou hygienu – to vše vedlo ke vzniku mnoha epidemií. V Terezíně se vyskytovaly průjmy, tuberkulóza, břišní tyfus i kožní choroby. Nejčastěji zde umírali staří Němci, kteří si ve vlasti svůj pobyt zde zaplatili s tím, že zde budou moci přežít do konce války. Na zdejší podmínky nebyli připraveni a vzhledem k neschopnosti pracovat nedostávali ani dostatečné příděly potravin. Celkem v Terezíně zemřelo na 35 000 lidí.

Mrtví byli pohřbíváni v Bohušovské kotlině. Tak vznikl židovský hřbitov, na němž bylo v září roku 1942 uvedeno do provozu krematorium. Zde byli spalováni mrtví z ghetta, vězňové z Malé pevnosti a nakonec i oběti z litoměřického koncentračního tábora.

Židovský hřbitov a krematorium dnes

V současnosti je hřbitov upraven jako pietní místo. Bohušovická kotlina se změnila v sad zapadající do okolní krajiny. Dominantou židovského hřbitova, na němž je pohřbeno asi 9 000 zemřelých, je kamenná menora. V bývalém krematoriu se nachází expozice „Úmrtnost a pohřbívání v terezínském ghettu“.

Pietní místo u Ohře

V listopadu roku 1944 přikázala komandatura SS zničit urny s popelem zemřelých vězňů, které byly do té doby uloženy v Kolumbáriu. Část popela byla zakopána do země blízko Litoměřic, většinu nacisté vysypali do Ohře. Tento čin měl zastřít, kolik lidí ve skutečnosti v Terezíně zemřelo. V místech, kde byl popel 22 000 obětí rozprášen do řeky, dnes stojí kamenný památník stylizovaný do urny s pamětní deskou.

Kolumbárium s částí opevnění, obřadní místnosti a márnice

Část bývalého Kolumbária je dnes zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Návštěvníci Terezína mohou též nahlédnout do obřadních místností u silnice. Nachází se zde židovská a křesťanská místnost, v nichž probíhalo poslední rozloučení s mrtvými. Přístupné jsou též prostory Ústřední márnice ghetta. Expozice se zaměřuje na pohřební obřady v ghettu a podává informace o ústřední márnici.

Bývalá Magdeburská kasárna

V bývalé Magdeburské kasárně sídlila v dobách terezínského ghetta židovská samospráva a všechna oddělení zajišťující chod tábora. V současnosti jsou zde stálé výstavy, věnované každodennímu životu židovských vězňů. Expozice se zaměřuje především na kulturní dění v ghettu, které se zde rozvinulo nebývalou měrou. V souvislosti s tím, že byl Terezín součástí nacistické propagandy (byl zde například natáčen film „Hitler daroval Židům město“) zde nacisté nechávali vězňům co se uměleckého vyžití týče jistou volnost. Uchovalo se mnoho kreseb a literárních děl, například časopis Vedem, vydávaný chlapci v domě č. 1. V ghettu se hrálo divadlo a důležitou roli sehrála i četná hudební vystoupení.

Expozice:

  • Replika vězeňské ubikace z doby ghetta
  • Hudba v terezínském ghettu
  • Výtvarné umění v terezínském ghettu
  • Literární tvorba v terezínském ghettu
  • Divadlo v terezínském ghettu

Další zajímavé objekty Památníku Terezín

  • Modlitebna z doby terezínského ghetta
  • Památník sovětských vojáků
  • Pamětní deska u bývalé železniční vlečky
  • Bývalá podzemní továrna Richard v Litoměřicích s krematoriem
Víte že…

Víte, že se německý skladatel Richard Wagner toulával po ústeckém Střekově přestrojený za strašidlo? Kromě něj navštívili hrad další významní umělci jako J. W. Goethe či K. H. Mácha.



Doporučujeme ubytování

Hotel Terezín
Cena od: 498 Kč os./noc
Hotel Apollón Litoměřice
Cena od: 700 Kč os./noc
Hotel Zlatý lev Žatec
Cena od: 970 Kč os./noc
Hotel Černý Orel
Cena od: 425 Kč os./noc

Vybíráme z fotogalerie